Řekl bych že tohle valná většina lidí umí. Pokud si nejste jistí, koupili jste si, nebo si půjčili multimetr a nevíte, co na autobaterii, případně na autobaterii zapojené v autě změřit, pak právě pro vás je tento příspěvek. Na konci článku naleznete také video.
Nástroj
Multimetrů je na trhu spousta. Při zjišťování stavu autobaterie nepotřebujeme žádnou extrémní přesnost, ani rychlost. Úplně obyčejný, základní multimetr, který s přehledem pořídíte do tisícikoruny, nám bude bohatě stačit.
Samozřejmě je pohodlnější, když budeme mít možnost připnout multimetr „krokodýlkama“ k měřenému obvodu a budeme mít volné ruce.
Takováto sada se dá pořídit do stokoruny. Kvalitou to není nic, co by vydrželo věčně při každodenním používání, ale pro občasné měření poslouží dobře a dlouho.
Samotné měření
Nejhorší varianta samozřejmě je, když po nasednutí do vozu a otočení klíčku či stisku startovacího tlačítka, se nic neozve, nic se nerozsvítí a my potřebujeme někam jet. Je dobré zjistit, čím to je a jestli by nám tedy pomohlo kdyby nás někdo nastartoval přes startovací kabely, nebo ne.
Otevřeme kapotu a připojíme měřící hroty do multimetru a k autobaterii.
Napětí autobaterie by ani v zimě nemělo být nižší než 12V. Po delší jízdě (dejme tomu déle než 30 minut) může být po vypnutí motoru na baterii naměřeno tzv. povrchové napětí až 14,5V po chvíli by však mělo klesnout na zhruba 12,5V a tam se držet v případě dobře dobité baterie v dobré kondici.
Pokud po připojení/přiložení měřících hrotů k autobaterii vidíme na měřáku 0V odpojíme měřící hroty, přepneme na funkci „pípáku“, nebo měření odporu a dáme měřící hroty k sobě. „Pípák“ by v tu chvíli měl pípnout, měření odporu by mělo ukazovat co nejblíže k nule. Takto jsme si otestovali vodiče k měřícím hrotům a jejich zapojení do multimetru.
Pokud máme kabeláž v pořádku a na baterii měříme 0V, je baterie k smrti vybitá. Takovéto situace se stávají, když se například nedovřou dveře a v odstaveném voze několik dní svítí žárovka interiérového osvětlení. Baterii můžeme ještě zkusit změřit po odpojení a zkusit ji nabít nabíječkou autobaterií. I v tomto extrémním případě je možné, že by se nám podařilo nastartovat přes startovací kabely, ale raději bych se o to nesnažil. Málokdo má startovací kabely, které zvládnou dostatečně velký proud pro samotný start a alternátory obou zúčastněných vozů by nám také nepoděkovaly.
V případě že po změření zjistíme, že máme autobaterii nabitou na 50% nebo míň, můžeme zkontrolovat dobíjení. Multimetr necháme připojený k autobaterii, zkontrolujeme že kabely nejsou nebezpečně blízko řemenů, ventilátorů a podobně a jdeme do auta nastartovat a vypnout veškerá elektrická zařízení – vypneme rádio, světla, ventilaci, výhřev oken, sedaček,… A jdeme se podívat pod kapotu, kolik ukazuje náš multimetr. Hodnoty by se měly pohybovat mezi 14,2 V – 14,8 V. U moderních vozů může být nabíjecí napětí jiné, v tom případě stačí zadat do internetového vyhledávače název vozu a „nabíjecí napětí“. Někteří výrobci tyto údaje stále dávají do uživatelských manuálů k vozu.
V případě že jsme naměřily hodnoty, které jsou v pořádku pro náš vůz, vrátíme se do interiéru a zapneme co nejvíce elektrických zařízení. To znamená například světla, výhřevy, ventilátor klimatizace,…
A vrátíme se k multimetru. Ani při veškeré této elektrické zátěži by u většiny vozů nemělo klesnout napětí pod hodnotu 13,2 V. Pokud bude nižší, je potřeba hledat, zjišťovat… Zda je to normální stav pro náš vůz, nebo je něco špatně a případně co…
